|
Strategies for reducing the negative effects of open aquaculture fish farming on the environment - a comparison of EU and ASEAN countries
Kryčer, Jan
Cílem této práce je popsat rozdíly ve strategických plánech pro akvakulturní chovy ryb v České republice, Švédsku, Vietnamu a na Filipínách. Dalším cílem, na který byl kladen důraz, jsou zahraniční a domácí investice do rozvoje akvakultury v jednotlivých zemích. Jsou také popsáni významní investoři do tohoto sektoru v jednotlivých státech. Strategické plány byly porovnány z hlediska udržitelného rozvoje a znečištění životního prostředí. Výběr zemí byl založen na dostupnosti vhodných ukazatelů produkce sladkovodní akvakultury a na přítomnosti strategických a akčních plánů nebo podobných dokumentů. Výsledky ukázaly značný rozdíl v zaměření na různé prioritní cíle. Země Evropské unie se zaměřily spíše na udržitelnost a kvalitu, zatímco země ASEANu na produkci. Nutno však konstatovat, že i asijské země postupně zavádějí udržitelné způsoby výroby. Závěr práce obsahuje přehled hlavních rizik rozvoje otevřeného chovu ryb v akvakultuře z hlediska udržitelnosti životního prostředí. Navíc shrnuje celkový rozdíl ve strategii rozvoje akvakultury stanovené jednotlivými státy.
|
|
Food Security and Machine Learning: Opportunities and Challenges
Hruška, Adam ; Špelda, Petr (vedoucí práce) ; Plattner, Simon Antonin (oponent)
Vzhledem k rostoucímu vlivu globálního oteplování a kontinuální závislosti na neobnovitelných zdrojích, jako jsou fosilní paliva či úrodná půda, existuje velmi reálná hrozba pro budoucnost agrární sféry. Vedle budoucích omezení ovšem dochází k stále stupňujícímu populačnímu růstu především v méně rozvinutých regionech, kdy řada odhadů poukazuje na nutnost 70-110 procentního nárůstu v produkčních kapacitách potravinové produkce v reakci na růst populace. Navzdory soudobým technologiím, mezi něž patří precizní zemědělství, lze s poměrně velkou jistotou očekávat nedostatečný růst produkce ve vztahu k růstu požadavků populace. Strojové učení, které v současnosti patří mezi nejvíce rozvíjené technologie, je považováno za potenciální řešení pro výše zmíněné hrozby, ovšem rozsah jeho úspěšného nasazení zůstává nejistý. Hlavním cílem práce je zkoumání a rozbor potenciálních následků implementace strojového učení v agrární sféře, přičemž výzkum budoucnosti je realizován pomocí metodologického rámce nové scenáristiky. Analýza pro svůj cíl užívá řadu empirických dat, soudobé výzkumné projekty v rámci strojového učení a kombinaci projekcí současných fenoménů. Přesto, že metodologický rámec potenciálně umožňuje tvorbu neomezeného počtu scénářů, se práce soustředí na tři hlavní narativy. První ze scénářů se...
|